Návrat

Přesně podle plánu jsme v 9:15 začali nakládat kufry. Vyrazili jsme podle harmonogramu, na cestu dlouhou necelých 1 800 km směrem na Perpignan, Lyon a nyní míříme na Norimberk, Rozvadov, Plzeň, Praha – Roztyly. Cestu si krátíme filmovým festivalem zájezdových trháků. Právě jsme si hezky pospali u české klasiky Světáci a po pauze sledujeme teenagerovský americký filmeček s plitkou zápletkou. Dojídáme zásoby, venku se pomalu stmívá, teplota na teploměru drasticky klesá. Máme trochu obavy ze zítřejšího dojezdu do Čech a teplot blížících se k bodu mrazu.

Barcelona II

Středa: Barcelona II.

Po snídani v 9:30 jsme vyrazili do Barcelony. Všichni byli v autobuse včas, tak jako po celou dobu naší poznávací cesty. Nejdříve nás autobus vysadil u sloupu Coloumba v dolní části Rambly a vydali jsme se k tržnici Boceria. Ovoce, zelenina, šunky, králíci, husy, krůty, ovčí hlavy i s očima, vejce vše skvěle naaranžované až přecházel zrak, nás dovedl k části s mořskými živočichy. Na ryby, které známe jen z konzervy, co ležely na ledu vedle krabů se svázanými klepety a mrskajícími tykadly, jsme zírali s otevřenými pusami. Někdo si koupil čerstvý ovocný koktejl, jiný míchané kousky ovoce a pokračovali jsme do Gotické čtvrti na Plaza Nueva. Minuli jsme Vysokou školu architektury se sgrafity od dalšího španělského umělce Pabla Picasso a přešli ke chrámu Sv. Eulálie. Děvčata si doplnila oblečení tak, aby si zakryla kolena a ramena a obdivovali jsme chrám a jeho výzdobu včetně vnitřního atria s hejnem 13 husí. V hemžení turistů od chrámu pokračovala naše prohlídka gotické čtvrti přes náměstí Jaumeho, kde je Katalánský parlament a radnice. Spletí uliček jsme chtěli dojít na Plaza Real, ale demonstrující hrstka zaměstnanců nějakého podniku se sídlem v ulici, kterou jsme potřebovali projít a hlídkující policie, nám znemožnili projít, museli jsme uzavřenou část obejít a vzhledem k času jsme spěchali na nábřeží, kde nás vyzvedávali naši řidiči i se zeleným  busem Máňa.

Ucpanými ulicemi Barcelony jsme projeli přes Plaza Catalunya, projeli kolem dalších významných staveb Gaudího domu Batló, Casa Milá (Pedrera), přes ulici Diagonal k hlavnímu cíli dnešního dne Sagrada Familia. Čas při placení objednaného vstupu jsme si krátili prohlížením portálu severní části této velkolepé stavby. Gaudí se inspiroval v přírodě, fasádu zdobí sošky zvířat, květiny, stromy, výjevy z Bible. Neméně fascinující byl i interiér této stavby. Vitrážová okna s přírodními barvami projasňovala vnitřek chrámu úplně jinak než jsme dosud viděli v jiných církevních stavbách. Naše prohlídka končila na jižní straně chrámu, která se diametrálně liší od strany zrození, představuje ukřižování Ježíše. Prošli jsme kolem školy, pro děti dělníků, kteří chrám budovali a došli jsme k našemu autobusu. Tím pro nás organizované poznávání skončilo a čekal na nás dlouho očekávaný rozchod za lovem dárků, hadříků a suvenýrů pro nás i naše blízké. V 18 hodin jsme všichni byli na místě srazu a odjeli do našeho letoviska. Počasí během celého pobytu bylo skvělé. Hustě pršet začalo až v 22 hodin poslední večer.

Ráno vyrážíme na cestu domů. Španělsko se nám nechce opouštět nejen kvůli počasí, ale čím víc jsme poznali, tím víc si uvědomujeme, co bychom ještě měli poznat nebo vidět znova.

Barcelona je krásná.  

Girona

Po snídani v kouzelných 9:30, jsme vyrazili chladnějším ránem (bylo jen 19 °C) do Girony, druhého největšího města Katalánska. Románské a gotické stavby, židovská čtvrť a bohatá historie Girony nás zaměstnala na celé čtyři hodiny. Do Girony nebylo příliš daleko, po návratu, krátké oddychové pauze u bazénu (teplota se změnila na příjemných 25 °C ve stínu, slunečno, nebe bez mráčků) se jdeme konečně podívat do historického centra našeho letoviska Malgrat de Mar, bývalé rybářské vesničky.

Zítra nás čeká opět návštěva Barcelony a hlavně prohlídka Sagrada Familia, nejznámější stavby architekta Gaudího. 

Blanes

Pondělí:

Třetí den naší zahraniční poznávací cesty byl v duchu sportu a poznání flóry pobřeží. Ráno jsme vyrazili do 6 km vzdáleného letoviska Blanes, kde končí Costa Brava, divoké pobřeží a začíná Costa Maresme, jehož součástí je i naše letovisko Malgrat de Mar. Vyrazili jsme do místní botanické zahrady MariMurtra, kde jsme rozšířili naší cestu o poznání flory subtropických zemí a středozemního pobřeží. Zahrada je na kopci nad městem, vstup jsme absolvovali pěšky v duchu sportovního dne. Kvetoucí datle, vedle plodících datlí, opuncie, kaktusy a mnoho jiných s nádhernými výhledy na moře. U pokladny jsme nakoupili kaktusy, tlustice a vyrazili poznat Blanes, nakoupit dárečky na místní bleší trh, tak i prohlédnout si plodiny prodávané na ovocném trhu. Náš bus nás naložil a vrátili jsme se zpět na základnu. Slunce, příjemná teplota a téma dne sport. Během 15 minut jsme sbalily ručníky, oblékli plavky a hurá do moře a s míčem na pláž.

Úkol dne překlad krátkého článečku ze vstupenky do botanické zahrady nám dal pěkně zabrat. Už víme, že nelze překládat slovo od slova, že je potřeba pochopit obsah věty a pak jej napsat správně česky, což bylo z celého překladu asi nejtěžší. Přínosem pro nás je poznání nejen španělských slovíček, ale i význam některých slov a jejich vyjádření v českém jazyce.   

Figueras

Neděle:

Cílem nedělního dne bylo poznání města, kde žil Katalánský malíř Salvator Dalí a návštěva jeho muzea ve Figueras. Budovu rozbombardovaného bývalého městského divadla, kde je vybudované muzeum, koupil po občanské válce sám Salvator Dalí a zrekonstruoval ji. V budově i nějakou dobu sám žil. Někteří z nás nebyli zrovna nadšeni z návštěvy nějaké galerie, navíc malíře, kterého vlastně vůbec neznáme. Po vstupu do hlavní dvorany a okukování auta, ve kterém jezdil sám Al Pacino, italský mafián, jsme se rozprchli po muzeu – galerii. Po dvou hodinách prohlídky jsme se sešli venku venku se smíšenými pocity. Dalí byl blázen, chvilkami vyvolával pocit bláznů v nás, kdy jsme fotili jeden z jeho známých obrazů s vyobrazením jeho milenky Gali a na display fotoaparátu se nám objevil prezident Lincoln. Jeho malba na obraze, kde jsme objevovali nové a nové motivy, nás uchvátila. Dalí byl šoumen, některé obrazy se nám líbily, některé ne, někdo byl nadšen, někdo musí teprve dozrát, aby dokázal pochopit, co to vůbec malířství je.

Z Figueras jsme silnící kopírující pohoří, kdy zatáčka střídala zatáčku, dojeli do Cadequés, městečka vedle vesničky PortLiga, kde trávil Dalí letní měsíce. Nádherná vesnička nás uchvátila. Modrá v kombinaci s bílou, sluncem zalitá pláž, zvláštní atmosféra. Volný čas jsme využili k pořízení mnoha snímků a ochutnávce místních specialit.

Kultury i poznání bylo tak akorát, náš bus nás odvezl zpět do Malgratu. Úkolem dne bylo sepsat ve španělštině všechna jídla, která nám nabízí bufet k snídani i večeři a přeložit prospekt, který jsme si vzali v muzeu. Měli jsme práce až až.

Všichni už chodí včas.

Dnešní den jsme zahájili návštěvou muzea Salvadora Dalího, které bylo od našeho hotelu vzdálené asi 80 km v malém městečku Figueres. Ve Figueres se tento umělec narodil a také zemřel. Samotné muzeum bylo vytvořeno z bývalého divadla, které Dalí koupil a vytvořil si v něm svou galerii, kde měl možnost vystavovat nejen své obrazy ale i plastiky, které vytvořil a obrazy středověkých umělců, které velice obdivoval a inspiroval se jimi. Dalí se narodil jako druhý potomek právníka a jeho služky a vedl velice provokativní život.

Výstava byla krásná a každý obraz v sobě něco skrýval. Pro někoho byla díla depresivní, ale někdo si v tom našel něco svého, něco hezkého nebo zajímavého. Po prohlídce jsme se mohli projít po tomto městečku a zajít například do kostela, který byl hned vedle muzea, a nebo jen tak relaxovat.

Dále jsme jeli do města Cadaquédes, ve kterém spousta umělců hledala inspiraci pro svá díla, a například Dalí si zde nechal postavit dům. Měli jsme tu dvě hodiny volno, a tak se někdo šel projít, někdo si zašel na oběd nebo jen tak polehával na pláži a nechal se unášet atmosférou tohoto krásného starého městečka s krásnými domky rybářů s bílou fasádou a modrými okenicemi.

Poté jsme se vydali na zpáteční cestu do hotelu. Cesta byla dlouhá a ze začátku klikatá a tak se někomu udělalo ihned špatně. Jiní zase například usnuli, protože španělské sluníčko je velmi unavilo a zbytek si povídal o dnešních zážitcích.

                                                                                                         Karolína Preclíková, 2.D

                                                                    

První okamžiky

Naše cesta za poznáním Katalánska, země Antonia Gaudího a Salvátora Dalího začala podle plánu ve 20 hodin 3.10.2013 odjezdem z Roztyl, teplota v Praze se pohybovala těsně nad bodem mrazu. Plánované přestávky probíhaly podle stanoveného harmonogramu. Po rozloučení s Českou republikou jsme si pustili film. Po prvních tónech písničky Honey Honey, zpíval celý autobus. Nálada na palubě výborná.

Noční přejezd Německa vystřídala deštivá Francie, kdy jsme si krátili čas sledováním cestopisného pořadu o Španělsku a krizi z dlouhé cesty jsme se snažili přebít českým Kameňákem, počasí se umoudřilo na hranicích se Španělskem. Teplota celou cestu se pohybovala kolem15 °C, s přibližujícím se cílem teplota stoupala. K hotelu Papi v letovisku Malgrat de Mar na pobřeží Costa Maresme jsme přijeli lehce po 16 hodině. Teploměr ukazoval 23 °C. Po ubytování jsme si na pracovní schůzce celé skupiny rozdělili úkoly a seznámili se s programem na další dny. Vyhladovělí jsme se vrhli prozkoumat chuťové lahůdky nabízené švédským stolem v hotelové restauraci.

Ráno jsme až na pana Pitule a Skřivana zvládli včas být na srazu před odjezdem na prohlídku kláštera na Montserratu. Protože byla sobota a my jsme dorazili na místo právě v době dopolední mše, slyšeli jsme zpívat sbor na kúru a celou mši. Šli jsme se podívat k Černé Madoně, patronce tohoto kláštera. Snad si všichni něco při pohlazení jablka, které Madona drží v ruce něco přál. Na náš autobus nezbylo místo na parkovišti pro busy, čekal na nás bus v dolní části pod Montserratem. Neboť nejsme leniví na krok, k autobusu jsme došli, ve finále jsme běželi, neboť začaly z horního parkoviště odjíždět i jiné skupiny a náš bus nepatrně bránil v průjezdu. Den pokračoval návštěvou Barcelony, Park Güel, Španělské náměstí, Montjuick, vyhlídka a Rambla. Pak přišel dlouho očekávaný rozchod. Vzali jsme útkem prodejní centrum v přístavu. Kabelky, trička, prstýnky a další maličkosti byly naší kořistí. Těšíme se na další návštěvu Barcelony, kdy nám ještě chybí projít další památky Barcelony, slavné Gaudího stavby a určitě nám zbude čas na průzkum a porovnání kvality a ceny zboží v dalších známých obchodech jako je Zara, Mango … Celý den bylo krásně, v přístavu ukazoval místní teploměr 28 °C. Po chladné Praze se nám vůbec nestýskalo.

Zítra vstáváme brzo a vyrážíme do Figueras do muzea noumena Dalího.

Poznámka: Pitule a Skřivan už chodí včas.    

   

Hezké pozdravy

Hezké pozdravy Všem ze Španělského Malgratu, kam jsme dorazili dnes po 16 hodině.
Cesta trvala více něž 20 hodin. Všichni jsme zdrávi a šťastni. Ubytováni v krásném hotelu PaPi. Po vydatné večeři, která se zde podává formou bufetu a malého osobního volna uléháme do postelí. Spánek ve vodorovné poloze je program na několik nejbližších hodin.